Island - červen 2012

1 den - Let z Vidne pres Berlin do Keflaviku.

Let byl delší, ale bez potíží, vyjma řvoucího dítěte před námi :)

Po přistání nás na letišti vyzvedli a zavezli do nedaléké půjčovny, kde jsme dostali rezervované auta - Suzuki Grand Vitara. Následně jsme se vydali na ubytovnu dospat zbytek noci.

 

2 den - Pingvellir

Navštívili jsme národní park Pingvellir, kde jsme udělali delší procházku a piknik.

 

3 den – od Gullfossu do Hveravellir po nečíslované cestě

Z kempu Geysir jsme vyrazili auty směrem k silnici F349, kterou jsme projeli. Samotná F349 ještě vypadala celkem v pohodě a tak jsme se smáli a fotili. Na jejím konci pak začala nečíslovaná cesta. První brody v nás budily respekt, ale díky vodě okolo 20-30 cm byly spíše pro focení. Minuli jsme první chatu Svínárnes a tak se ujistili, že jedeme dobře. Těžký brod měl podle průvodce přijít u řeky Raudá, kde byly v korytě rozházené velké kameny, kterým bylo třeba se vyhnout. A tak jsme vyrazili do studené vody v bermudách a cuklích na průzkum. Po průzkumu jsme navigovali řidiče a ti projeli auty. Všichni  jsme se radovali, že je vše nejhorší za námi.

Před chatou Leppistungur měl být nejhlubší, ale dle knihy pohodový brod. Jelikož bylo v širokém korytě přes 40cm vody a silný proud tak, že pěší průzkum byl skoro nemožný, uvažovali jsme o návratu. Podle GPS map v Nokii vedla cesta korytem řeky, což nebylo možné, díky hloubce, štěrku a proudu. Proud měnil koryto řeky neustále a tak jsme se nemohli přesně řídít ani nabitými kolíky u cesty, které zde jinak pomáhají vytyčovat směr. Řeku Kerlingaraá jsme nakonec přebrodili, ale měli jsme nahnáno. Brodili jsme šikmo po proudu a dobře hledali místo, kde se dalo vyjet. Zhruba polovina cesty byla za námi. Následovaly ještě další brody, ale ty nás už tak nepotrápily. Místo toho nás nečekaně začal trápit povrch cesty, jelikož místy bylo třeba objíždět velké kameny nebo hledat novou cestu. Nečekaně jsme taky narazili na sníh a museli improvizovat, což bylo časově náročné. Návrat nebyl možný, jelikož bychom v opačném směru nedali brod přes řeku Kerlingaraá. Na kamenité planince, jež byla tvořena drobnými kamínky, se Adamovi podařilo najít jeden pořádný kámen na němž vyloženě zaparkoval. Vitara však s redukcí a uzávěrkou hrdě sjela na zpátečku z kamenena sama a nejevila skoro žádné bebí. Po útrapách jsme dorazili k F35 a oddechli si.

Na konci dne jsme přijeli do kempíku, který byl na silnici F735 u Hveravellir. S Adamem jsme si dopřáli první Islandskou termální koupel.

Dnešek byl ponaučení, že příroda je mocná a my jsme jen tak tak a s notnou dávkou štěstí dojeli do cíle.

 

4 den – večeře v Akureyri

Snídaně a ranní koupel v teplém prameni. Po F35 jsme pokračovali až k silnici č.1 a poní pak dále do Akureyri, druhého největšího města na Islandu. Tady jsme nakoupili a taky se navečeřeli v místní restauraci, cena večeře cca 600-800 Kč osoba. Cena byla super, protože jinak stoojí jen polévka od 300 Kč nahoru. Na noc jsme se utábořili v centru města.

 

5 den – jezero Mývatn

Vstali jsme brzy a po místní „dálnici“ jsme dojeli k jezeru Mývatn. Všude plno komárů, ale tak plno, že se místy nedalo skoro dýchat. Dali jsme procházku v okolí jezera, zašli na kráter sopky a navštívili „pravý island – sirná pole“. Tam všechno bublalo, syčelo, smrdělo a povrch byl do oranžova až ruda. Jelikož zbývalo dost času (bylo cca 16hod) tak jsme zajeli ještě na vodopády Dettifoss a Selfoss (druhý se mi líbil více). Ubytovali jsme se v kempu ve městě Reykjahlid. Po večeři jsme zašli do Myvatn baden, což bylo velké umělé teplé rochniště. Za cenu cca 450 Kč to ale nestálo. Je cca 1 hodina ráno a já jdu spát, i když je světla na rozdávání a ptáci krásně zpívají. Za celou dobu jsem zde neviděl ani náznak tmy.

 

6 den – F88 – Askja

Po snídani jsme se po cestě k F88 zastavili na „Krafla“. Připadal jsem si jako ve filmu od Jamese Bonda, jelikož kde nic tu nic, najednou obří továrna a z vrcholku hory k ní vedlo potrubí, přičemž na vrcholku hory, kde potrubí začínalo byly tři kopule. Po pár špionážních fotkách jsme pokračovali v cestě. Na začátku F88 je informační cedule, že další benzinka bude až za 268 Km. Tohle není moc povzbudivé, ačkoli jsme to věděli a máme od poslední najeto jen cca 50 Km nevíme co nás na "F"kové cestě přesně čeká. Vitara má motor 2,4i – benzín a automat. Spotřeba se uní pohybuje od 10 po 20litrů dle terénu, přičemž nádrž je cca 50-55l. Naštěstí průvodce nelže a F88 je opravdu vcelku dobře sjízdná. Brody přes řeku Grafarlandaá i Lindaá mají málo vody a jsou u nich cedule jak je překonat, u druhé dokonce lano vyznačující cestu. To se nám ulevilo. U hory Herdubreid („stolová hora se sněžnou čepičkou“) dáváme oběd a po něm se vydáváme na procházku lávovým polem. Je to nepředstavitelné. Jaká síla zde musela působit? Cesta k hoře je vytyčena kulíky. Ulehám na kus lávového jazyka a pozoruji jak ostatní mizí v dáli, až je opravdu ztrácím z dohledu. Chvíli si vychutnávám pocit samoty a pozoruji krásnou Herdubreid, jen já, láva, hora, větřík. Zachumlávám se do bundy a nořím do myšlenek. Za notnou chvíli mi začíná být smutno a zima, opravdu nikoho nevidím, ani náznak pohybu, jen ta láva kolem. Po asi hodině se setkávám s Péťou a tančíme na Nightwork, každý máme jedno sluchátko z MP3 přehrávače, jsem šťastný, ona taky.

Asi za 3 hodiny od oběda pokračujeme v cestě k chatě Drekagil, kde stavíme stan a jedeme ještě na výšlap, k jezeru na sopku Askja. Cílem bylo menší teplé boční jezírko od kráteru. Po 2,5 Km proházce, z velké části pod sněhem, nacházíme malý kráter a dole je naše jezírko, leč cesta k němu je moc příkrá a všude plno bahna. Zpátky do kempu přicházíme znaveni, mokří z toho jak jsme se místy probořili sněhem do vody a trochu i od bahna. Ještě začalo pršet. Děláme si v místní kuchyňce večeři a jdeme spát.

 

7 den – Seydisfjordur

Ze začátku po F910 a pak po normální cestě jedeme do jednoho z východních fjordů.

Na konci fjordu naražíme nejprve na modré květiny, stále vzpomínám na jejich vůni. Dále po cestě byla v ohradě přátelská prasata, dále pak útočící ptáci a nakonec papuchálci.

Kempujeme ve městě Seydisfjordur.

 

8 den

Ráno, sotva jsme osušili stan po nočním deštíku, opět vyrážíme na konec fjordu. Na stejné místo jaké jsme viděli včera a doposud nejpěknější jaké jsme viděli na Islandu vůbec. Původní cíl dosáhnout majáku, který byl od poslední chaty vzdálen dle GPS 8 Km, dle ukazatele 2,5h pěšky jsme přehonotili na cca 3 hodinový výlet po útesech. Bylo mokro a cesta vedla tu po skalách, tu mezi kytkami. Místy jsme pochybovali zda jsme vůbec na cestě. Trochu smutně jsme se nakonec dívali při odchodu na ty 4 druhy ptáků (papuchálek, racek, „běžec“, “útočník“), rozloučili se na chatě se psem a kozami, pohladili prasata a přes tři brody se vrátili na normální cestu. Pokračovali jsme na jih a skončili v kempu Hofn.

 

Kempy zde stojí od 1000 ISK po cca 2000 ISK za osobu (stan ani auto se neplatí). Někdy se platí zvlášť za kuchyňku, vždy se platí za sprchu. Kurz cca 100 ISK = 16 Kč.

Cena benzinu i nafty je cca 244 ISK. Vitara zere v prumeru 12-13l / 100 Km.

 

9 den

Pokračujeme po jedničce a po cestě zajíždíme na F985, která má jen 14 Km a vede k chatě Joklasel, odkud se pořádají výlety na ledovec v upravených jeepech nebo na sněžných skútrech. Výhled je nádherný nejen na konci, ale po většinu cesty. To samé platí pro hlavní silnici v tomto úseku, kde po levé ruce vidíme moře a po pravé ledovec Vatnajokull.

Jezero s „ledovcovýma sochama“, mořský pes - tuleň.

Procházka Skaftafell

Kemp Kirkjubaejarklaustur

 

10 den

Výlet po F206 (cca 50 Km jendním směrem), na konci kráter. Po výšlapu super výhled na ledovec Vatnajokull. Dokonce se tam fotil i průvodce, který provázel skupinu německých turistů a říkal nám, že takové skvělé počasí tam ještě nikdy nezažil.

Jasné nebe se postupně opravdu začalo zatahovat a tak jsme se dali na ústup.

Původně jsme chtěli do duhových hor, ale jelikož je pozdě necháme je na zítra.

Ve „Vík“ je super molo tvořené jen velkými kameny. Pěkně se po nich skáče.

Kemp Vík, cena 1000 ISK a „vekslák“ jako správcekempu.

Krevety s rýží jako večeře, mňam.

 

11den

Vyhlídka Dyrhólaós, moc pěkné místo.

Počasí nic moc, v horách prší a tak vymýšlíme náhradní plán pokračovat po jižním pobřeží.

Po cestě dva vodopády – Skógafoss, který prověřil voděodolnost Adamova oblečení a pak Seljalandsfoss za který jsme se mohli projít.

Termální koupaliště – Hella? Vstup 500 ISK – teplý bazén 28 stupňů, tři teplé bazénky, whirlpool a sauna.

Kemp Selfoss – moc pěkný kempík, našli jsme wifi a zjistili, že až do středy má pršet, jen na západě bude pěkně, takže plán změněn a zítra jedeme prozkoumat západ.

Večeře losos, mňam, byl moc dobrý, děkujeme Adamovi ! Ryby jsou zde stejně drahé jako vepřové nebo hovězí, nejdražší je kuřecí maso.

Cca ve 23h přijel do kempu pošuk, který zatloukal všechny kolíky kladívkem a pak kolem půlnoci dorazila nějaká školka a děcka začly hrát fotbal a řvát. Když nám podruhé narazil balón do stanu napadlo mě zaštěkat jako pes, což je alespoň na chvíli ohromilo, pak ale následoval smích :)

 

12 den - geotermální elektrárna

Provedl nás průvodce, výklad v angličtině. Vyrábí se v ní přes 30% energie spotřebované na Islandu.

Západní pobřeží.

Už nás neohromují obrovská terenní auta ani terenní autobusy. Na všechno si člověk celkem rychle zvykne, takže už se s nimi nemusíme fotit :)

Kemp jen za 700 ISK (cca 115 Kč) na osobu a v ceně sprchy! Kemp je na farmě, takže ideální souznění s přírodou.

Zajímavé je, že se dá všude platit kartami, tedy kromě předchozího kempu.

Blízko kempu je malý kráter, perfektní pro podvečerní běh.

Večeře pečené jehněčí.

Cca ve 21h přijíždí opět pošuk s kolíkama ze včerejška. Do cca 23 čučí v autě, zabil jen pár kolíků. Zbytek dobíjí, až jsme ulehli do stanu. Před spaním si říkám, že snad nepřijede i ta rodinka s děckama.

 

13 den

Ráno jsme navštívili vyhlídku – lámavé skaliska, pak termální řeku „Herdu…“, koupaliště Hella a skončili jsme v kempu na ceste 26

 

14 den

Výlet do Landmannalaugar, tedy duhových hor, pak kemp Selfoss.

 

15 den

Reykjavík kostel, kde zrovna hráli na varhany, moc fajn.

Okolo pobřeží – termální pole, most mezi euroasijskou a americkou deskou. 

 

16 den - návrat

 

FOTKY